Časový posun

Vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít nějaké potíže s časovým posunem, chvástala jsem se před Péťou, že spím všude a za všech okolností….ale chyba jako už po několikáté, když tu něco vyslovím nahlas.  Nemůžeme se pořádně srovnat, odpoledne mi padá hlava únavou, v jednu hodinu v noci se nutím usnout, ve čtyři se scházíme na balkóně a kouříme a chechtáme se, jestli už zůstaneme vzhůru . Ještě jsem tu nespala celou noc v kuse. Když počítám, kolik jsme toho za poslední týden naspaly, tak je to vážně hrůza, dvě noci v ledadle po čtyřech hodinách, zlámané na sedačkách, potom téměř probděná noc na balkoně asi po dvou hodinách spánku, další noc strávená v baru a od té doby pravidelně třikrát čtyřikrát za noc vzhůru, ale to není jako doma, když se v noci vzbudíte, otočíte se na druhý bok a spíte dál. To je probuzení a konec , cítíte se vyspalí . Ale snad se to zlomí a konečně se přizpůsobíme místnímu času . Předpokládám, že nám k pravidelnějšímu režimu pomůže náš zítřejší nástup do školy. Regina