Vorvi to

přípravy na odjezd a loučení s ČR probíhá u mě a u R různě - zatímco R pilně studuje angličtinu, sportuje, trénuje jízdu na kole a chystá seznamy věcí, já jezdím po návštěvách svých přátel a známých a doháním to, co jsem neudělala. Jednou ze součástí loučení bylo i pozvání mé bývalé práce na tzv. offsite - jak se tak tomu pěkně anglicky říká v těch dnes už ne českých firmách. Plán byl jasný - trochu pracovat, trochu sportovat, trochu se bavit. Ovšem zasáhla vyšší moc, a plánovaný výjezd čtvrtek až sobota se smrsknul na pátek-sobota... Důvod? Není vhodná doba na výjezdy a to i navzdory tomu, že účastníci si vše hradí sami - bydlení, jídlo, pití, zábavu... No prostě ten jeden jediný den volna nedostali. Můj bývalý tým ale umí účinně improvizovat - ihned vytáhl náhradní řešení (plán B) - polovina účastníků se vrátí v pátek ráno do práce a přijedou znovu večer zpět, polovina si vezme na pátek den dovolené. A bylo. Tak jsme jeli. Vše se zvrhlo. Sport ani náhodou, práce vůbec a čtvrtek-pátek byl jen bohapustý chlast. Nedá se to jinak nazvat. Polovina účastníků se zkalila ve čtvrtek, druhá v pátek. Byla i jedna čestná výjimka, která nepila, ale o to horší zážitky si zřejmě přivezla - společnost na már ožralých není dobrá ani zábavná, když jste zrovna střízliv... Hitem se stal slogan šéfa Martina - miluje písně Michala Davida - ano, čtete správně. Při zvuku písně "je to blízko" se mi ježí úplně vše na těle, zvláště, když je doprovázen výzvou "vorvi to" = dej to co nejvíce nahlas.... Někteří účastníci překvapili - nevinně vyhlížející Jana exující 10 panáků třešňovice, Jakub vyprávějící o nutnosti oživit sexuální život po sedmiměsíčním vztahu, Aleš a jeho zážitky z bordelu, Tomášovo hodnocení manželství po deseti letech, Martin kopající do své milované kytary, Kristýnino bezchybné přikládání do kamen - zase vím o trochu víc o lidech, se kterými jsem pracovala tolik let...
Závěr : bylo to fajn. Mám sice zlomená záda, Martin poškrábanou kytaru a Jana přezdívku "Cherry Lady", ale byla to fakt zábava...Myslím, že o vánocích na pláži na tuhle akci budu vzpomínat.. A Aleši, Tochovice - nikdy více....
Tak zase načtenou....

eStudent

tak jsem se dočkala, dostala jsem vízum do Austrálie! Je platné do 12.4.2010, minimálně budu pryč 6 měsíců a kousek.. vyřízení bylo opravdu jednoduché - tak snadné jsem to ani nečekala - v pondělí jsem podala žádost a v úterý ráno měla vízum! R bohužel takové štěstí neměla, její elektronická žádost nešla podat - s napětím tedy obě čekáme, zda se to dnes podaří anebo zda si uděláme výlet do Vídně.. vízum je 3 stránkový papír, který obsahuje spoustu čísel a pravidel, ale hlavně důležité datum - 12.4.2010. To je strašně krátká doba, ale nechtěla jsem platit školu na celý rok, protože nevím, zda vydržím rok na jednom místě - určitě to bude záviset na práci a bydlení, a taky na tom, jestli se naučím anglicky - s blížícím se odjezdem mám čím dál větší pochybnosti, že jsem ještě schopná se něčemu naučit - ale říkají, že každý se naučí.. abych nebyla ta jediná výjimka...
Do odjezdu zbývá ještě plno práce, připravila jsem celý seznam nejnutnějších věcí a budu muset dost zamakat na přípravách - začínám 7. září finišovat, tak se jenom budu modlit, abych to všechno zvládla a to nechodím do práce! Vůbec vlastně nevím, jak jsem stíhala pracovat?
Taky se mi podařilo získat vstupní test na školu - to teda bude vostrej rýč!
Sedím v kuchyni a čekám na malíře, jako ostatně celý tento týden - každý zřejmě žijeme v jiném časovém pásmu - jeho 9 hodin ráno odpovídá mým 11 hodinám ráno - ale to je na jiný příspěvek - tak zase, načtenou....

Papír k papíru

a bude to na sílu .... tak to je parafráze na placku, kterou mi dnes ukázal můj synovec. Papír k papírku, tuna za chvilku + obrázek postaviček se sběrem. Placka ve mě vyvolala podivné asociace na dobu minulou, ovšem on je nezatížen vzpomínkami a vykládá si ji úplně jinak - prý stejně, jako jeho generace. Njn, je o dvacku mladší... slang papír za nás fakt nebyl, znám ho až z kapitalismu. A k tomu ještě za okny mého bytu zní matrjošovské songy, které vyhrává ruská komunita žijící na Zvonařce nebo možná naproti v mezonetu mají retro party, každopádně dnešní večer je takový malý dotek socíku... jenom doufám, že není pravda, že moje rodná země žije ve dvacetiletých cyklech... nechci ho zpátky.. ani trochu..
Co tam mám dál? Drobné zprávy o přípravách na odjezd - pokračujeme už třetí den v překladech deseti vět - je to paráda, jenom doufám, že nám to vydrží aspoň do odletu..
Dnes jsem absolvovala předodjezdovou zubní prohlídku u své skvělé zubařky a kamarádky a bylo to fakt příjemné - což jsem netušila - pokusila jsem se jí kousnout - ale zase mi to nevyšlo - a navíc bych se pak musela omluvit, protože mi vůbec neubližovala - jako ostatně vždycky/nikdy - co se týká zubů, jsem tedy připravena k odletu - a navíc bonus - užila jsem si pěkný den ve svém rodném městě - takže Símo díky :-) - uvidíme se za rok
R měla na starosti horší část - placení školného - ovšem zadařilo se, takže už brzy začneme vyřizovat víza - pokud nedošlo k utajení kriminální minulost nebude to údajně problém - ovšem nevím, jestli se nějak neodrazí R včerejší parkování - věrna svým zásadám "zaparkuji vždy, všude a za všech okolností" umístila svůj vůz přímo pod okny policie na jejich vyhrazeném parkovišti pro dvě auta přes obě stání - a ejhle - co je to za stěračem? ceduličkaaa.... i šla jí tam hned vyřídit... a dostala pokutu v šílené výši.....kterou cituji : "neplatím ani za rok parkování na Národní" tak snad se to nedostane do meziNárodní databáze :-)
Tak pro dnešek končím - a zase - načtenou

Přípravy vrcholí

naše příprava na odjezd vrcholí... tak co nám ještě zbývá? Už máme letenky, zaplacené ubytování na prvních čtrnáct dní v absolutně báječném (aspoň na internetu to tak vypadá) surfařském ráji, ze školy nám poslali fakturu, kterou taky co nejdříve zaplatíme, máme už domluvené i vyzvednutí na letišti 23.9. v Brisbane a zbývá jenom vízum - prý záležitost chvilky :-) dle sdělení naší agentury, která pro nás zařizuje studium v Austrálii. Tím se dostávám k hlavnímu bodu našeho pobytu - ano, jedeme studovat! Naše angličtina je opravdu špatná, chceme ji radikálně zlepšit. R včera přišla se skvělou myšlenkou - budeme si denně navzájem vyměňovat několik vět - tedy přesně deset - a překládat je. Mají to být věty užitečné, které při našem pobytu využijeme. No nevím, posuďte sami : Mám ráda sex ve třech. Ve čtyřech jsem to již také zkoušela. Pojď na pivo. Motá se mi hlava. Málo placená práce... etc. To byla tedy opravdu výzva, musela jsem kontrovat dávkou těžkého kalibru : Nerada vytírám zvratky, chci za to speciální příplatek. To není opruzenina, kousl mě pavouk. O sex se zvířaty nemám zájem. Nechci se vdávat. Moji tři manželé zemřeli hlady .... etc.
Vypadá to zábavně, ale zkuste si to překládat! Hlavně doufám, že budeme potřebovat příjemnější věty - je nádherné počasí, surf a golf jsem se naučila za pár dní a jsem v nich opravdu dobrá, každý večer za mě někdo platil v baru a nic za to nechtěl :-))
Teď se ale jdu učit slovíčka, tak zase načtenou!

Začátek

přibližně dvacet hodin trvá let z Prahy do Austrálie - tedy vlastně tam trvá asi dvacet hodin a zpátky dvacet dva hodin... tyhle rozdíly mi nikdy moc nešly pochopit, ale třeba když to zažiju na vlastní kůži, tak to bude lepší..
hm.. odjíždíme. 21.9. v 19,35 z Prahy Ruzyně. Směr - Gold Coast, Queensland, Austrálie. Očekávání? Jsou různá. Postupně je tady všechny popíšeme, vyfotíme a budeme je s vámi sdílet. Takže brzy - načtenou.