pátek 24. prosince 2010
středa 22. prosince 2010
Homesick - sistersick - friendsick - familysick
tak to všechno právě teď mám :( uvědomila jsem si to pořádně včera, když zazvonila na náš zvonek Australian Post a doručila mi balíček od Hani... díky moc.. bylo to krásný rozbalování... miluju dárky a ty tvoje byly fakt fér!
Prostě to na mě jde čím dál tím víc... asi je to i tím, že moji klienti jsou na mě strašně hodní a taky mi dávají dárky - mají je pro mě připravený a krásně zabalený, ne, že by něco koupili v obchodě rovnou zabalenýho, ale balej mi to jako dárky pro členy rodiny - můžu to posoudit, protože pod spoustou vánočních stromků už mají nachystané dárečky - vůbec nechápu, jak to ty děti můžou vydržet??? Když si vzpomenu na sebe, jak jsem byla malá a ve chvíli, kdy mi Hanka řekla že Ježíšek není, to byly ty vánoce, na které nám umřel náš pradědeček, tak od té doby jsem každý rok lovila ve skříních v ložnici našich rodičů a hledala dárky.. Taky jsem pořád ujídala vánoční cukroví a bonbóny z kolekcí - to bylo obvzvlášť obtížené, protože kolekce byly zabalené a takové ty krémové figurky - úplně nejlepší - byly přelepené papírovou páskou - vždycky jsem jí trošku natrhla, než se mi podařilo ten bonbón vytáhnout... haha...
Už aby to bylo za náma! Čeká mě ještě pět úklidů do vánoc.... pět úklidů do bramborovýho salátu a ryby... dárky už jsem všechny rozbalila :-)))
Letos jsem ani neposlala vánoční pohledy, ale slibuju, že pošlu PF... jsem prostě mimo, hlavou dolů...
Kdybychom se do vánoc neviděli - neslyšeli - nepsali si, tak si to UŽIJTE, to, že jste spolu.
Příští rok načtenou.
Petra
neděle 19. prosince 2010
Schizofrenie? Možná, ale spíš nuda v Melbourne...
Během pobytu v Brissy jsem vytvořila novou osobu - novou kamarádku a přítelkyni, jménem Jane. Důvod byl prostý - už mě nebavilo posté někomu říkat jak se jmenuju, Petra je pro Ozíky moc těžký, tak jsem si začala říkat Jane. Jednoduché, účinné. Časem jsem přidala i příjmení - Doe. A ejhle, test byl na světě, ani jsem nevěděla jak.. Ale moc lidí se nechytlo, prostě vzali na vědomí, že jsem Jane Doe. Došlo to asi tak dvěma lidem, jeden mě odhalil v Brissy a druhý v Melbourne. Myšlenka neidentifikovatelného těla se mi tak zalíbila, že jsem vytvořila figuru další s nickem VampireInBlack. A o zábavu je rázem postaráno. Několik týdnů jsem prožila na australské dating site pod nickem JanaDoe, jenže Jane byla táááák strašně nudná, že jsem ji zrušila a vytvořila novou, o hodně zábavnější kreaturu Upíra v černém...
Díky této mé nové identitě jsem se svezla v Porsche 911, viděla jsem Melbourne z jedné z nejvyšších kancelářských budov - úžasný pohled, škoda, že jsem neměla foťák, vypila jsem spoustu kafí a pokonverzovala se spoustou mužů. Ale nic zásadního, vampír je stále naživu. Sice se někdy v těch osobnostech trošku ztrácím, ale zase se mi výrazně zlepšila psaná angličtina :-)) chatování mě prostě baví - mám lepší spelling než většina chlapíků na internetu, nemají absolutně šanci poznat, že jsem cizinka. Což mě teda docela baví... Aspoň někde je vidět posun k lepšímu!
Celá tahle záležitost ve mě vyvolala spoustu emocí a vzpomínek, takže jsem začala všechny své zážitky pilně zapisovat a připravuji KNIHU... ano, už to nebude jenom občasný blog, ale chystám se napsat knihu ... o tom, jak je fajn někam vyrazit ven a taky o tom, že i po čtyřicítce nebo teda skoro před padesátkou - jak by řekl můj švagr - se dá zažít ještě spousta věcí. Sice mě pořád trochu mrzí, že jsem se nesebrala ve dvaceti a nejela na zkušenou do světa, kamkoliv, nejenom sem do Austrálie, ale to se nedá nic dělat, nějak jsem to prostě tenkrát podcenila a zůstala sedět doma na zadku.
Vůbec teď nějak častěji vzpomínám na spoustu věcí, nevím, jestli je to tím vánočním časem nebo tím že stárnu nebo nevím co, i když vůbec nemám vánoční pocit - vlastně už druhý rok za sebou, ale nějak to na mě teď sedlo. Myslím na vás na všechny pořád, pořád se mi stejská...
Taky nechápu, proč někdo Australákům ještě nevysvětlil, že slavit vánoce v létě je prostě nechutný?? Vůbec jim nerozumím, jak tady neustále běhají s narvanými nákupními taškami a rolemi vánočního papíru, přitom je vedro (teda občas, když zrovna neleje - leje skoro každý den) a paří na ně slunce. Je to absurdní, připadá mi to dokonce absurdnější než vloni...
Až se vrátím domů, tak bychom mohli zrušit vánoce - takový to dávání dárků a tak, spíš bychom jenom měli trávit čas společně, místo běhání po nákupech, vaření, pečení, smažení prostě jenom být spolu...
Tak už toho dneska nechám. Petra, Jane a Vamp jdou spát, mají dost ;)
Mějte se hezky - nezmrzněte mi tam - užijte si vánoce - nestresujte se nákupy - já na Štědrý den celý den pracuju... Brzy načtenou. Petra
pondělí 13. prosince 2010
Novinky z uklízení
Moc jsem se nepolepšila. Nevadí, aspoň je víc o čem psát. Tak předně - žlutá ruka už není žlutá ruka, neboť se rozhodla z minuty na minutu a skončila v kuchyni. Poté byla chudák dva týdny nemocná a nakonec si vzala antibiotika, ale bylo to s ní fakt špatný... Teď už je to o něco lepší. Já stále uklízím a uklízím a uklízím a už mi z toho pomalu hrabe... Ale každopádně už mám tak vylepšené techniky, že se ani moc nedřu. Reg si našla novou práci v kuchyni v Zábavním centru tady v Melbourne, její práci jsem opravdu milovala, protože tam děsně dobře vařili a dostávala spoustu jídla domů, bohužel to moc dlouho nevydrželo - asi jenom tři a půl dne, protože jí tam terorizovala přistěhovalá stoletá Italka Margareta... Její pravé jméno je zřejmě Margareta Mussolini, jsme se tak shodly tady u nás v bytě... Pamela ta maká asi nejvíc z nás všech, v podstatě jenom spí a chodí do práce. Má spoustu hodin, protože v Melbourne je teď jeden vánoční večírek za druhým, Ozíci prostě mají peníze na firemní večírky.. Včera jsme našly krásnou hospodu kousek od moře - něco prostě úžasnýho, ale byla taková zima, že jsme se asi po dvou hodinách sebraly a šly domů. Počasí tady je vůbec bláznivý - nevypadá to ani trochu jako léto - hodně prší, jsou strašné průtrže mračen a pak zase pere slunce a za deset minut zase prší.. no hrůza hrůzoucí.... Ale nevadí, doufám, že se to už brzy zlomí, třeba příští týden nebo tak...
A co vy tam doma u nás? Jak probíhají přípravy na vánoce? Tady už všichni mají tak od 1.12. stromečky, ale nemají na nich žádný bonbóny.. to jsem teda byla dost zklamaná, když jsem žádný nenašla... jedni moji klienti už odjeli overseas, ale dali mi vánoční dárek - takové cosi k jídlu.. no nevím, snědly jsme to, ale žádnej zvláštní zázrak to nebyl.
Pořád jsme se chystaly péct vánoční cukroví, ale nějak to nevyšlo, takže asi nic. Koupíme si Milku... Vánoce budeme slavit 25.12., bude bramborový salát a bassa, jako loni :-) protože všechny pracujeme 24., tak jsme se dneska dohodly na oslavě o den později. Stejně je to jedno, když nejsme s váma doma.
Doprdele, já jsem dneska fakt homesick... musím toho psaní nechat.
Mějte se krásně. Napište mi. Myslím na vás.
Brzy načtenou. Petra
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
