Come back po dvaceti letech

je zvláštní, jak se nám číslovka dvacet pěkně prolíná naším blogem - dvacet hodin cesta, dvacet hodin come back... jestlipak vás zajímá jaký? Nejraději bych vám dala nějakou vtipnou tipovací soutěž, ale poslední dobou na mě prdíte a netipujete - asi naše ceny nejsou pro vás dost dobré.. ;-) takže vám to prozradím rovnou - je to bike back! Po dvaceti letech jsem zase usedla na kolo a přepravila se pomocí vlastní síly. Ano, je to tak. Koupily jsme kola!!! Krásná... taková australská (brzy se dočkáte fotoreportáže - kolo a příslušenství).
Musím vám to vylíčit od začátku - v úterý jsem se poflakovala doma a Regina mezitím vyrazila na procházku a došla daleko - až do Mermaid, kde je jediný second-hand obchod na kola, kde jsme obě asi měsíc zaregistrované - kdyby náhodou byly ke koupi nějaká kola - no za celý ten měsíc nebyly. Při té příležitosti se zastavila v lokálním nákupním středisku Pacific Fair a zašla do našeho oblíbeného obchodu K-mart a objevila krásná zlevněná kola... Tak jsme tam ve středu zajely, kola si objednaly - dodávají je v krabicích, montují je jednou za týden ve čtvrtek ráno, za speciální příplatek - takže paráda - těšily jsme se, jak ve čtvrtek ráno vyjedeme! Při příležitosti nákupu kol jsme ještě nakoupily helmy (povinné příslušenství - pokud nemáte helmu pokuta dvěstě dolarů), košíky a já zámek. Kola byla růžová - což mě nepotěšilo, ale co se dá dělat - není to přece na parádu, ale přepravní prostředek. Od středy jsem podstupovala krutá duševní muka, neboť jsem cca dvacet let neseděla na kole a ani před těmi dvaceti lety to se mnou nebyla žádná sláva - takže jsem přemýšlela, jestli mám zaplacené pojistné, jak asi vypadá australská nemocnice zevnitř, jestli při komplikované zlomenině dávají celkovou narkózu nebo šetří a rovnají to naostro a tak... Zároveň jsme ve středu večer měly výročí - 7 týdnů pobytu v Aussii, a tak jsme šly na pivo - byla jsem ráda, představovala jsem si, že je to třeba poslední pifko co piju... Bohužel jsem jich dala víc než obvykle a ráno jsem se nemohla nějak probrat, takže jsme pro kola vyrazily poněkud později, než bylo v plánu. Vzala jsem si na sebe staré otrhané hadry a nechala jsem doma všechny své šperky a hodinky - aby mi je náhodou v nemocnici neukradli ;-)
V K-martu nás čekalo první překvapení dne - objednaly a zaplatily jsme dvě dámská růžová kola - i jaké bylo naše překvapení, když nám přivezli dvě pánská modrá kola... už jsem se teda viděla, jak tam za týden jedeme znovu, protože to prostě spletli... Ale naštěstí se jim to zřejmě nestalo poprvé, takže pro nás měli náhradní řešení - dali nám místo pánských kol dvě vystavená dámská kola - jedno růžové, jedno fialové - ale bohužel neměly nafouklé gumy.. Inu, což. Vzaly jsme milá kola a dotáhly je k nejbližší pumpě, nafoukly a vyrazily - pěkně podél moře, po chodníku.. naštěstí se tu dá všude jezdit po chodníku - sice vlevo, ale pořád lepší, než po silnici vlevo! A jak už jistě tušíte, dojela jsem ve zdraví a přežila svou první jízdu po dvaceti letech. Kola máme krásně uskladněná v naší skvělé garáži a už se těším, až zase vyrazím! Tak to by bylo pro dnešek vše, mějte se krásně - pište básně - mějte se blaze - v Austrálii není draze °-)) Brzy načtenou, Petra