Popelník ukradneme v hospodě!

Bydlení na Gold Coast je zvláštní – hlavně tedy hledání bydlení. Vůbec všechny věci, které doma děláme velmi snadno, jsou tady pro nás obtížné. Samozřejmě svou roli hraje špatná znalost jazyka, ale podstatné jsou také místní zvyklosti. A ty jsou pro nás Evropany dost odlišné… ale o tom podrobněji v dalším blogu jménem Pravidla – máte se opravdu na co těšit… Měly jsme s Reginou velké štěstí na naše první bydlení na Gold Coast – byly jsme v jedné z nejhezčích čtvrtí – kousek od moře, kousek od centra, trochu dál od školy (cca 10 zastávek autobusem) nebo necelé dvě hodiny pěšky – převážně po pláži. Z toho jasně vyplývá, že pro naše další bydlení jsme měly nasazenou poněkud vysokou laťku – ale to jsme při začátcích našeho hledání vůbec netušily… takže po pátku a sobotě jsme se staly odbornicemi na čtení a hlavně překlad inzerátů a také na australské nemovitosti. Vyzkoušely jsme tyto způsoby hledání – internet (speciální server pro ubytování), přímá návštěva realitní kanceláře poblíž školy, vývěska na Australia Fair a konečně inzertní noviny Bulletin – vychází ve středu a v neděli se speciální přílohou věnovanou bydlení a taky nabídkám práce a spoustou dalších inzerátů – taková tlustší podoba Annonce v Čechách. Ale teď popořádku – v pátek jsme prohlédly asi čtyři kusy nemovitostí – a řeknu vám, byla to dost hrůza. Všechny byly nezařízené, hnusné, daleko a drahé.. trochu nás popadalo zoufalství, já osobně jsem se tedy v pátek při návštěvě baru moc nebavila, protože jsem pořád přemýšlela o tom, že hotel máme jenom do středy do rána a pak asi budeme bydlet pod mostem, ale v sobotu jsme se do toho daly pořádně – začaly jsme posílat textovky na inzeráty a začaly zběsile pobíhat po Gold Coastu a prohlížet apartmány… největší zábava byla, že Australani nám na ty naše smsky volali skoro hned a my jim skoro nic nerozuměly v telefonu, takže jsme nacvičily frázi, aby nám poslali adresu a čas prohlídky textovkou – musím říct, že všichni byli opravdu milí a dělali to, a neměli problém. Nemají tady předsudky vůči cizincům, to je příjemné.. naše koktání do telefonu jim evidentně nedělalo problém, takže v sobotu jsme viděly tři apartmány – většinou kousek od našeho hotelu. V neděli jsme změnily systém a pokračovaly – takže jsme absolvovaly další tři prohlídky – jeden apartmán se nám opravdu moc líbil, ale byl nezařízený a drahý.. takže v pondělí ráno jsme zase neměly nic… zkusily jsme zaobchodovat a vyjednat si slevu, ale bohužel majitelka byla neoblomná.. Vypadalo to, že se budeme muset vrátit do Čech nebo opravdu spát pod mostem. Sice mi jedna spolužačka nabídla, že můžeme zůstat u ní doma jak dlouho budeme chtít, ale vzhledem k tomu, že jí znám jenom z přestávek ve škole, tak se mi do toho moc nechtělo. Naštěstí se nám v pondělí ozvala realitka, kterou jsme obeslaly mailem o víkendu a v půl čtvrté odpoledne jsme měly prohlídku na Surfers Paradise v ulici Holborow. Sice jsme opět přejely autobusem o jednu zastávku, ale naštěstí jsme to stihly – a bylo to ono.. dvě ložnice, obývák, kuchyň a malá zahrádka – takže jsme našly, co jsme potřebovaly .. bohužel to nebylo zase tak jednoduché – v Austrálii musíte nasbírat body, abyste vůbec mohli vstoupit do jednání s realitkou – takže vyplníte formulář, doložíte pas, řidičák, výpis z účtu, kreditní a debetní karty a ještě dvě reference od Australanů – to mě fakt pobavilo – jsem tady deset dní a mám doložit dvě reference od Australanů? Nikoho tu neznám tak, aby mi je dal… naštěstí jsme je mohly nahradit českými referencemi, a ještě jednou vám všem moc děkujeme, že jste nám je dali!!!!! Po doložení všech papírů nastává čekání, zda projdete – formulář se musí prověřit.. a nebudu už dlouho chodit okolo – vyšlo to!! Sice jsme si musely připlatit jednu noc v hotelu, ale máme fakt dost dobré bydlení na dost dobrém místě – schválně koukněte, na Googlu je přesně náš barák! Holborow Closed, Surfers Paradise, QLD

Samozřejmě taky přidáme nějaké fotky, ale to až časem – tady u nás je teď půl čtvrté ráno, jsem nastydlá a nemůžu spát, takže píšu, ale Regina spí – nebudu jí kvůli fotkám budit…
Tak se mějte blaze v Praze a jinde v Čechách a jiných zemích, pište komentáře – těším se na ně a zase načtenou – čeká vás bydlení II. – aneb jak jsme zařizovaly byt, něco o místní dopravě, zážitky ze školy a taky slibovaná Pravidla – to je opravdu nářez…
PS – jestli se vám nezdá tenhle článek a jeho titulek, tak to je největší joke ze všech – v Austrálii se nikde, vůbec nikde v hospodě nekouří…. (ale možná jo? Přece jenom někde? Těšte se na další díly!)