Používat na Gold Coast veřejnou dopravu je jen pro opravdu otrlé cizince. Australané jezdí auty a slabší cizinci chodí pěšky, jezdí na kole nebo běhají po pláži, také jsme to zpočátku praktikovaly, ale bohužel času je málo a ne každý den si můžeme dovolit strávit 4 hodiny chůzí podél oceánu a tak došlo i na to, že jsme začaly pronikat do oblasti, nad kterou všichni včetně místních nechápavě kroutí hlavou. Ať se tu zeptáte kohokoli (učitelů ve škole, místních nebo cizinců), všichni do jednoho Vám řeknou, že tomu stejně nikdo nerozumí, jak, kdy, proč a kam autobusy jezdí. Zastávky tu nikdo neřeší a velmi těžko si můžete zmapovat trasu nějakého autobusu, protože pokaždé staví jinde a někdy je ta samá cesta do školy 3 zastávky jindy 10. Zpočátku jsme vždycky doufaly, že buď někdo na zastávce bude stát a mávne si a náš autobus zastaví a my se v klidu zorientujeme a nebo, že někdo z cestujících zmačkne stopku. To se Vám ovšem nesmí stát tak jako nám, že v celém autobuse jste jenom vy a řidič, a zmačknete si stopku omylem, když si chcete hned po nástupu sednout a řidič jede jako šílený. No chytře to zamaskujete tím, že se tváříte, že to asi zmačkl někdo jiný, a na této zastávce ať si vystoupí ten blb, co to udělal :-)). Tak takhle nějak vypadaly naše začátky, časem jsme se vypracovaly na odbornice přes Transbus a většinou se nám daří dojet včas do školy a dostat se tam kam chceme, mačkáme tlačítko stop v okamžiku, kdy chceme vystupovat. Měsíc tvrdé dřiny začal nést své ovoce, to jsme ale netušily, že se tu pojede Super GP, takže milí Australané klidně během tohoto týdne na naší čtyřproudovce, kterou ráno brázdíme, postavili tribuny, některé pruhy úplně zrušili, jiné odklonili, některé zastávky, vyškrtli, jiné vypíchli na nám dosud neznámých místech a jsme zase tam kde jsme byly před měsícem.., no a jestli si řeknete, proč se jednoduše nepodívají do jízdního řádu, tak proto, že jízdní řády taky nikdo nikdy nedodržoval a nedodržuje, buď přijede pět až sedm autobusů najednou nebo až půl hodiny nepřijede žádný :-), a zastávky v australských jízdních řádech pro jistotu nejsou uvedeny vůbec. Nedá se nic dělat, koupíme si kola :-))) a naučíme se jezdit vlevo. Pro ilustraci pár fotografií z naší cesty do školy. Ahoj R
Naše stanice :-)
ahojky
OdpovědětVymazatje zábavné pročítat Vaše zážítky ,o cestování prázdným autobusem se nám tady může jen zdát.
Možná je lepší jet pohodlně a nevědět kam a kudy, než každé ráno stát v narvaném přetopeném autobuse.Skrátka všude je něco.
Užijte si prázdniny a zase někdy Kamila