Dědek je tady!

z našich příspěvků by se mohlo zdát, že pořád jenom nakupujeme něco do bytu nebo chodíme do školy nebo se učíme... ale nedílnou součástí našeho australského života je zábava. Jak to tady funguje? Protože bydlíme v centru dění - v turistické zóně, máme to kousek do místních barů a hospod. Už při prvním průzkumu jsme si oblíbily bar Avenue, kam pravidelně každý pátek chodíme a taky už tam máme nějaké známé - např. ochranku a asi tři místní týpky a pak taky pár cizinců, kteří tam chodí stejně pravidelně jako my. Minule jsem tam dokonce potkala svého učitele angličtiny - fakt taneční ďábel :-) V Avenue se dá kalit a taky tančit, jojo, čtete správně Petra a tanec - je to takové málo uvěřitelné, ale každopádně zábavné :-))
Minulý týden jsme se ale rozhodly, že změníme den a místo a vyrazily jsme už ve čtvrtek do baru jménem Melbas. Bylo to docela dobrý, protože tam byla živá muzika - no živá muzika v australském podání - kytarista s takovým poloplaybackem za zády, ale docela slušně zpíval a vypadal trochu jako Sting v mladším vydání. Takže jsme popíjely a poslouchaly muziku a tančily.. a seznámily jsme se s typem, který byl z Holandska. Bylo mu tak šéďo, ale sympaťák - docela jsme se pobavili o fotbale a pak taky o jeho práci - byl to policajt na konferenci o praní špinavých peněz, daly jsme mu přezdívku Dědek. Asi nějakej boss, protože měl kolem sebe skupinu pochlebovačů, nicméně se bavil s námi. Vůbec na ty policajty máme štěstí - týden předtím jsme se seznámily s policajtem ze Sydney - ale ten vypadal akorát na to, že rozdává parkovací lístky :-)
Den na to byl pátek, takže jsme vyrazily do Avenue - a asi tak hodinu po našem příchodu - já seděla na baru, Regina tančila na parketu - se otočím a - vidím Dědka. Dědek se hned hrnul mě pozdravit, a já se otočila na parket a zařvala na Reginu - Dědek je tady!!! Pak jsme se tomu strašně smály, protože je to vlastně zábava, když si můžeme v pohodě řvát přes celý bar česky co chceme a nikdo nám nerozumí :-)) samozřejmě je to otázka času, než narazíme, protože čechů a slováků je tu dost, ale v tu chvíli to bylo děsně vtipný :-))) docela se těším do čech, až se vrátím a budu stejně bezstarostně komentovat různé dění u nás - samozřejmě česky - kolikrát asi dostanu přes hubu?? No nic, tak to je konec zábavné historky, která je samozřejmě zábavná jenom pro mě a Reginu, ale musela jsem se s vámi o ní podělit...
A jak to tedy bylo s tím popelníkem? no jo, je to tak.. našly jsme irskou hospodu Waxy´s, ve které se kouří!!!!!! Jj, to bylo radosti - sice mi bylo blbě, ale hned jsme do ní šly, a kouřily jako o život... a pily k tomu Guiness...
Samozřejmě to má ještě pokračování, ale to zase až příště - tak brzy načtenou! P.