Krátký report

Tak jak se nám tady daří? Poslední dobou nějak není o čem psát, protože náš život se zmenšil na trasu škola - domů - učit se - jít spát - škola - domů atd., v Reginině případě ještě proloženo více či méně pravidelnou prací u jejích otrokářů. A psát vám pořád dokola o škole se mi taky nechce, stačí, že vám to pořád nutím ve svých emailech. Přemýšlela jsem o tom, že bych tady začala zveřejňovat své školní práce - dostávám každý týden minimálně jednu esej, a to teda není žádná sranda, zkuste si doma nějakou - nabízím téma - "Měla by vláda podporovat umění? Proč?" a vystřihněte 120 až 180 slov v angličtině - nezapomeňte na osnovu a nezapomeňte, že píšete o Austrálii! Pak mi pošlete své práce a já je dám oznámkovat - budu každý týden jednu vydávat za svojí... :.-)) a nejúspěšnější samozřejmě uveřejníme na blogu a odměníme nějakou fiktivní cenou! Takže do toho...

Samozřejmě ještě pořád jsou tu pátky a soboty, kdy se stále snažíme dodržovat naše prázdninové zvyky a vyrážíme do stále stejnějších hospod - naše oblíbená trasa je Fiddlers - Irish Pub, následuje Waxys - pro změnu Irish Pub a končíme v Avenue - jediné místo z těch tří, kde se nedá kouřit, takže většinou po jednom malém hnusném odcházíme domů. 

Myslím, že jsme se tady na Gold Coastu staly takovými stálicemi - zatímco obsluha, security a hosté proměnili, my jsme stále věrné místům, která jsme objevily krátce po příjezdu sem. GC je specifický v tom, že lidé se tu hodně stěhují - máme už několikáté sousedy a hodně mění práci. Možná je to typické pro celou Austrálii, to ještě nevím, ale určitě to zjistím. 

Tak to je pro dnešek vše - jenom takový krátký, nudný, nezajímavý report, ale i tak se těším na vaše komentáře a brzy načtenou!

A pořádně fanděte našemu hokeji, my to tady taky budeme sledovat, ale asi jenom ze záznamu... takže to vám opravdu závidím!

Petra