Tahle země není pro střízlivý..

tenhle titulek mám už pěkně dlouho připravený, myslím, že mě napadl asi tak po měsíčním pobytu v Austrálii. Ale teprve teď nastal ten správný čas ho opravdu využít. Chci vám totiž popsat našeho Silvestra - oslavu, a taky se trochu zmínit o tom, co předcházelo. Ale pěkně popořádku - naši pravidlení čtenáři již jistě vědí, že od 29. prosince loňského roku u nás na GC pěkně prší - co prší - leje - co leje - ch.... a to tak, že fakt dost! Jednomu našemu Ozi známému liják vyplavil garáž, a protože jsme s Reginou dobré duše, pomohly jsme mu  s úklidem po lokální garážové povodni. Na oplátku jsme byly pozvány na oslavu Silvestra - bylo nám to popsáno jako nekonečný mejdan se spoustou jídla a drinků konající se na pláži (část Miami Beach - opravdu pěkná pláž, stranou od turistů), spojený s návštěvou různých místních obyvatel a prohlídkou jejich krásných domů s výhledy na pláž, to vše zakončené ohňostrojem. Jako slušně vychované Češky jsme se dotázaly, co máme přinést - tak prý nic, všeho bude dost. První zádrhel nastal, když Reginu odvolal její otrokář do práce - ale to jsme samozřejmě logisticky zvládly, já jsem zajistila nákup chlastu a cigár a daly jsme si sraz na autobusové zastávce směrem Miami Beach. Druhý zádrhel bylo počasí - nedá se to popsat jako déšť, nemám na to prostě výraz - možná heavy rain, no nevím, prostě potoky vody a potoky vody a dlouho - až do půl 11 do večera. Takže z mejdanu na pláži se stal pobyt na tmavé verandě,  k jídlu byl řecký salát a chipsy, společnost byly tři manželské páry, které se s námi nebavily, takže jsme se z toho všeho zkalily... na pláž jsme dorazili všichni kolem jedenácté večer - Ozíci nesli přenosné ledničky s chlastem, měli jsme tam přichystané sezení, ale pro nás už  bylo pozdě - už jsme jenom řádily - zpívaly jsme české písně, bavily se úplně s každým kdo šel okolo, hlavně jenom ne s těmi lidmi, se kterými jsme tam vlastně byly. Ozíci mají  jiné zvyky než Češi - jdou na oslavu, přinesou si  každý vlastní chlast a ten pijí  - jenom ten svůj chlast a sami - a když jim v láhvi  vína zbyde půl deci, tak si ho vezmou domů... A Ozíci - ženské se decentně drží  jedné skleničky s chlastem celý večer, a když jsme jim nabídly naše šampáňo, tak na nás koukaly, jako bychom pily velbloudí chcanky. Byl to podivuhodně strávený večer...... A druhej den? Jestli platí pravidlo - jak na nový rok, tak po celý rok, tak se zřejmě nezbavím bolesti hlavy a strávím celý rok v pyžamu a v posteli s kocovinou....

Závěr roku 2009 byl pro nás nová zkušenost - jako ostatně předchozí tři měsíce, ale co se dá dělat, každý den není svátek.. Zase bylo pěkné, že jsme je donutily sundat prádlo a taky jsme jim řekly, že prvního musí jíst čočku.. a to si myslím, že všichni dodrželi, protože když už nic jinýho, tak prachy je baví určitě!

A tak to tady vlastně chodí - jsou děsně přátelští, ale je to všechno jenom povrchní, jsou děsně pohodoví, ale jenom tak naoko a jsou děsně funny, ale jenom tak mezi sebou... takže důležitý je chlastat, chlastat, chlastat, aby to člověk vydržel, protože někdy se mi zdá, že střízlivá nepřežiju - ale je to spíše takový mentální stav.....

Tak to byl náš Silvestr! A co vy, jaký to bylo u vás? Těším se na vaše komentáře a zase brzy načtenou, P.

PS - ohňostroj byly asi tři prskavky....