Abych Vás trošku uvedla do reality a viděli jste, že tu opravdu nemáme na růžích ustláno :-), musím Vám popsat můj další sen, představte si , že dneska v noci jsem byla u Pavla Bobka, jsem totiž jeho uklízečka, přišla jsem k němu hrozně unavená, má strašně malý byt (měřím 162cm) a všude jsem se tam musela sklánět a navíc přeskakovat hromady vypraného prádla, které jsem měla vyžehlit. Bobek nebyl doma a já jsem se svalila na postel a usnula. Za dvě hodiny jsem se probudila a začala panikařit, že to žehlení nemůžu stihnout, honem jsem zapnula žehličku a začala žehlit první kapesník, žehlička byla hrozně malá, takový ten cestovní typ, takže mi to šlo jako psovi pastva a do toho se samozřejmě Pavel vrátil. Jen co spatřil, kolik mám hotovo, okamžitě pochopil, že jsem uklízečka na h.... Jestli jsem i ve snech nezaměstnaná bohužel netuším, protože těsně před tím, než mě stačil vyrazit jsem se probudila. Jistě chápete, že jsem ráno neměla nejlepší náladu, po tom co jsem v noci zažila a do toho Petra pobíhala po bytě a hlásala, že dneska naposledy (do školy). Sedla jsem si naštvaně na zahrádku a tupě zírala. Petra vrazila do garáže a za zpěvu "Kéž bych jednou byla celá bílá, jako Jawa 250" rvala naše růžová kola z garáže. To mě dorazilo :-) hrabe nám oběma :-). Pa R
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Regino,
OdpovědětVymazatmáš mou plnou soustrast. Cítím s tebou, a to tedy úplně. Jsme už plno let ze škol venku, nicméně si pamatuji, že ještě hodně let po škole mě občas totálně propotil jeden sen, zadělal jsem si na něj tak někdy ve třeťáku. Spím a myslím si, že bdím. Nemám hotové zkoušky, mám před sebou ty největší kruťárny a takhle ze mě nikdy nic kloudného (=inžinýr) nebude a nebude. Udělá se mi strašně špatně. Pak se nějakým zázrakem probudím, jsem zpocený jako myš (Robin manekým je proti mě pohlednej sympaťák k nakousnutí) a pomalu se dostávám do reality, připlouvá ke mně vědomí, že mám přeci už pár let ten červenej diplom, že jsem úspěšný mlamoj (Mladý Motivovaný Jedinec, v USA též Yuppee) a že se deru úspěšně vpřed. Ono to s tím úklidem naken nebude tak horké, ber to jako hlavně školu školu školu. Moc si nedovedu představit, jak bych reagoval ve vaší situaci já... Jo a prádlo: Bobek nejsem (neumím zpívat), ale prádlo v bytě mám. Zrovna teď na gauči, čeká na mě, až se s ním poperu s žehličkou v ruce. Nevadí mi prát, věšet (to moc pěkně voní), ale to žehlení...
Tak zkus chlastat a stát při tom na hlavě, třeba to bude lepší a poleze to jen do nohou. :-)))))
OdpovědětVymazatI.
Přestal bych říkat půllitru MALEJ PANÁK :-) !
OdpovědětVymazatTak teď Vám děti nevím, jestli si náhodou nemyslíte, že jsem opravdu uklízečka Pavla Bobka, já ho taky neznám a v životě jsem u něj nebyla, možná jsem to jenom blbě napsala, no asi si budu muset stoupnout na hlavu a začít do sebe lejt ty půlitrový panáky vzhůru nohama...tak pa a všem Vám pěkně děkuji za podporu - potvory :-) ¨R
OdpovědětVymazatTo bude lepší brčkem. Pa. I.
OdpovědětVymazatno hezký - tak ja si sem jdu zarelaxovat a přečíst si něco zábavnýho o domorodých donchuanech a ono žehlení - prostě se tý žehličky nezbavim - asi před hodinou mi synek jemně upozornil, že jediný co má ve skříni je tílko s trapnym žralokem z Hurghady a že v tom fakt dneska do školy nejde.(pozn.je mu 17, měří 194 a připadá si momentalne jako pán tvorstva) když jsem viděla jeho snahu omotat si kabel od žehličky okolo krku jako pupeční šňůru, šla jsem mu velmi nerada ještě vyhřátá zpod peřinky to triko vyžehlit. Takže Regino, mam taky takovyho osobního "bobka" :-))P.S. Po Ivaně(té naší) se slehla zem - vyhrožovala svařákem, ale minimálně měsíc a půl o ní nevim, ani mobil nebere - asi potkala nějaýho Robíka :-)
OdpovědětVymazatGábino v podnělí na tebe budu myslet, aby ti to vyšlo s tou otvíračkou, fotky mi pošli jsem zvědavá, na Ivanu jsem zrovna dneska myslela, že se mi koza ani jednou neozvala, ale říkala jsem si, že z práce asi nemá přístup, aby se mohla na náš blog podívat a doma, že nemá čas, tak po ní prosím zapátrej a dej mi vědět, jestli je ok . Díky R :-)
OdpovědětVymazat