pondělí 31. ledna 2011

Australia Day

Každý rok 26.1. slaví Australani Australia Day, který jim připomíná příjezd prvních osadníků z Evropy. Loni jsme se tomu tak nějak vyhnuly, na Surfers nějaké oslavy zřejmě byly, ale my jsme je moc nezaznamenaly.. Zato letos to byla jiná káva... Vzhledem k tomu, že bydlíme přímo naproti Melbourne Town Hall, tak jsme si to daly pěkně z první ruky. Kolem třetí hodiny ranní začali Ozíci budovat pódium pod našimi okny, kolem půl čtvrté ráno začali zkoušet mikrofony a cca od osmé ranní už to bylo k nevydržení.. Ozi hymnu jsme slyšely asi desetkrát, protože naproti se přidělovaly citizeshipy, a já měla obavy, že ji budou hrát úplně každému Korejci, který citizenship obdržel... naštěstí to teda brali asi tak po desítkách. Chudák Pamela, která pracovala asi do tří do rána se tedy opravdu moc nevyspala, slyšela jsem jenom z obýváku fuck, what´s going on... :-) a pak jsme se společně dívaly na průvod, který ve mě evokoval totalitní první máj... tak asi tak to vypadalo - řev, vedro, hymna pořád dokola, vojáci, ozi dechovka a pivo.. Ale večer byl zase krásný ohňostroj, skoro stejný jako na Silvestra - tak aspoň že tak :-)
Jinak je tady teda VEDRO... Pořád jsme si stěžovaly na zimu, ale co se děje teď, je k nevydržení. Zatímco na Gold Coast je slabých 31 stupňů, tak tady u nás teploměr nesleze pod 40.. a v noci je kolem 25.. teploučko.. teploučko... 
A jak se máte vy v Čechách, Německu a Švýcarsku??? 
Těším se na nějaké zprávy a brzy zase načtenou!
Petra

čtvrtek 27. ledna 2011

Jak se žije uklízečkám v Austrálii

Doufám, že si pamatujete vydařenou sérii dokumentů Jak se žije.... a vždycky tam bylo nějaké zajímavé povolání. Nicméně uklízečka v Austrálii se taky nemá špatně :-) Byla jsem už dvěma!!! našimi čtenáři upozorněna, že dlouho nic nebylo, tak jsem pochopila, že je zapotřebí zase napsat pár slov. Stručné ohlédnutí za koncem roku - Silvestra jsme strávily doma, měly jsme akorát nějaká piva, asi tak dvě dohromady :-)) ale zato jsme měly báječný výhled na opravdu povedený ohňostroj v Melbourne City. To byla fakt krása! Ještěže máme balkón na tu správnou stranu. Po Novém roce se nic závratného nedělo, klienti vesměs neprudili, někteří jsou stále na dovolené, takže práce je docela málo. 
Zase nám začala škola, ale pohoda, máme stejného učitele a dokonce nám přesunuli kampus, blíže k nám do City, takže můžeme krásně chodit pěšky, když už tam teda jdeme. Navíc jsou tak slušní, že nám udělali zápočet kreditů z minulého kurzu a budeme mít dva týdny volna a ještě nám o maličko zlevnili školu. Tak to byly takové ty běžné starosti..
A teď k tomu hlavnímu - TENIS... Melbourne opravdu ŽIJE tenisem. Máme to na kurty asi tak pět minut tramvají, po dobu Australian Open jezdí shuttle tram zdarma a jezdí opravdu každou chvíli. Řidiči jsou většinou vtipálci - nevím, jestli na to dostali nějaké speciální školení a taky mají na sobě oblečená trička se znakem Australia Open. To je vůbec tady na Melbourne zajímavé - v City na všech hlavních linkách tramvají stojí vždycky dva až čtyři lidi od Yarra Tram - místní provozovatel tramvají, na zádech mají nápis Customer Service a opravdu ho dělají - radí lidem jak se kam dostat. Funguje to jenom ve všední den a přes den, ale stejně je to docela dobrý, a někdy jsou docela vytížení. 
No nic, zpátky k tenisu. Opravdu je to tady udělané tak, že se na tenis dostane každý, myslím tedy, že je to finančně dostupné. Zpočátku jsou poměrně levné lístky i do Rod Laver Areny a Hisense Areny, RLA zdražuje až na poslední týden, ale na finále je už stejně vyprodáno. Dá se koupit tzv. Ground Pass, který stojí 29 dolarů, a na ten můžete všude, kromě těch dvou arén a můžete na něj strávit v Melbourne Parku celý den. Toho jsme využily v neděli, když jsme šly na Berdycha - hrál na Margaret Court, což je poměrně malý kurt, ale byl zaplněný do posledního místečka, převládali samozřejmě Španělé... Tenhle kurt si pamatuju z TV, když jsem se vždycky dívala na AO.. Tak teď jsem tam byla... A v pondělí jsme se rozhodly jít na Petru Kvitovou, to už hrála v Hisense Aréně, lístek stál padesát dolarů, ale stálo to za to! Viděly jsme Petru a potom hned Ivetu Benešovou a já jsem ještě zůstala na zápas Ferrera s Raonicem - no uvažte, kdy se mi podaří vidět hrát sedmého tenistu světa naživo.. A po jeho včerejším zápase s Nadalem pevně doufám, že jsem viděla vítěze AO 2011!
Škoda, že už nemáme nikoho ve hře, fakt mě to mrzí, takže uklízím vlajku a snad příští rok?
A ještě - málem bych zapoměla - jak jsme tu celou dobu moc nepotkávaly Čechy, tak minulý týden byl opravdu výživný - potkala jsem nějaké dva v tramvaji, ti k nám přivedli další dva a včera, když jsme byly hrát badminton, tak před halou jsme potkaly další dva Čechy... ale všichni nám shodně tvrdí, že tady je Čechů málo... 
Hm, tak to by bylo pro dnešek asi všechno, příště vám napíšu něco o Australia Day, který byl včera a konečně jsme ho teda zažily opravdu z první ruky, vzhledem k našemu bydlišti v centru Melbourne...
Mějte se skvěle... napište mi... a zase brzy načtenou.
Petra

pátek 24. prosince 2010

Merry Xmas !!!

přejeme všem Petra a Regina

středa 22. prosince 2010

Homesick - sistersick - friendsick - familysick

tak to všechno právě teď mám :( uvědomila jsem si to pořádně včera, když zazvonila na náš zvonek Australian Post a doručila mi balíček od Hani... díky moc.. bylo to krásný rozbalování... miluju dárky a ty tvoje byly fakt fér! 
Prostě to na mě jde čím dál tím víc... asi je to i tím, že moji klienti jsou na mě strašně hodní a taky mi dávají dárky - mají je pro mě připravený a krásně zabalený, ne, že by něco koupili v obchodě rovnou zabalenýho, ale balej mi to jako dárky pro členy rodiny - můžu to posoudit, protože pod spoustou vánočních stromků už mají nachystané dárečky - vůbec nechápu, jak to ty děti můžou vydržet??? Když si vzpomenu na sebe, jak jsem byla malá a ve chvíli, kdy mi Hanka řekla že Ježíšek není, to byly ty vánoce, na které nám umřel náš pradědeček, tak od té doby jsem každý rok lovila ve skříních v ložnici našich rodičů a hledala dárky.. Taky jsem pořád ujídala vánoční cukroví a bonbóny z kolekcí - to bylo obvzvlášť obtížené, protože kolekce byly zabalené a takové ty krémové figurky - úplně nejlepší - byly přelepené papírovou páskou - vždycky jsem jí trošku natrhla, než se mi podařilo ten bonbón vytáhnout... haha...
Už aby to bylo za náma! Čeká mě ještě pět úklidů do vánoc.... pět úklidů do bramborovýho salátu a ryby... dárky už jsem všechny rozbalila :-)))
Letos jsem ani neposlala vánoční pohledy, ale slibuju, že pošlu PF... jsem prostě mimo, hlavou dolů...
Kdybychom se do vánoc neviděli - neslyšeli - nepsali si, tak si to UŽIJTE, to, že jste spolu.
Příští rok načtenou.
Petra

neděle 19. prosince 2010

Schizofrenie? Možná, ale spíš nuda v Melbourne...

Během pobytu v Brissy jsem vytvořila novou osobu - novou kamarádku a přítelkyni, jménem Jane. Důvod byl prostý - už mě nebavilo posté někomu říkat jak se jmenuju, Petra je pro Ozíky moc těžký, tak jsem si začala říkat Jane. Jednoduché, účinné. Časem jsem přidala i příjmení - Doe. A ejhle, test byl na světě, ani jsem nevěděla jak.. Ale moc lidí se nechytlo, prostě vzali na vědomí, že jsem Jane Doe. Došlo to asi tak dvěma lidem, jeden mě odhalil v Brissy a druhý v Melbourne. Myšlenka neidentifikovatelného  těla se mi tak zalíbila, že jsem vytvořila figuru další s nickem VampireInBlack. A o zábavu je rázem postaráno. Několik týdnů jsem prožila na australské dating site pod nickem JanaDoe, jenže Jane byla táááák strašně nudná, že jsem ji zrušila a vytvořila novou, o hodně zábavnější  kreaturu Upíra v černém... 
Díky této mé nové identitě jsem se svezla v Porsche 911, viděla jsem Melbourne z jedné z nejvyšších kancelářských budov - úžasný pohled, škoda, že jsem neměla foťák, vypila jsem spoustu kafí a pokonverzovala se spoustou mužů. Ale nic zásadního, vampír je stále naživu. Sice se někdy v těch osobnostech trošku ztrácím, ale zase se mi výrazně zlepšila psaná angličtina :-)) chatování mě prostě baví - mám lepší spelling než většina chlapíků na internetu, nemají absolutně šanci poznat, že jsem cizinka. Což mě teda docela baví... Aspoň někde je vidět posun k lepšímu! 
Celá tahle záležitost ve mě vyvolala spoustu emocí a vzpomínek, takže jsem začala všechny své zážitky pilně zapisovat a připravuji KNIHU... ano, už to nebude jenom občasný blog, ale chystám se napsat knihu ... o tom, jak je fajn někam vyrazit ven a taky o tom, že i po čtyřicítce nebo teda skoro před padesátkou - jak by řekl můj švagr - se dá zažít ještě spousta věcí. Sice mě pořád trochu mrzí, že jsem se nesebrala ve dvaceti a nejela na zkušenou do světa, kamkoliv, nejenom sem do Austrálie, ale to se nedá nic dělat, nějak jsem to prostě tenkrát podcenila a zůstala sedět doma na zadku.
Vůbec teď nějak častěji vzpomínám na spoustu věcí, nevím, jestli je to tím vánočním časem nebo tím že stárnu nebo nevím co, i když vůbec nemám vánoční pocit - vlastně už druhý rok za sebou, ale nějak to na mě teď sedlo. Myslím na vás na všechny pořád, pořád se mi stejská... 
Taky nechápu, proč někdo Australákům ještě nevysvětlil, že slavit vánoce v létě je prostě nechutný?? Vůbec jim nerozumím, jak tady neustále běhají s narvanými nákupními taškami a rolemi vánočního papíru, přitom je vedro (teda občas, když zrovna neleje - leje skoro každý den) a paří na ně slunce. Je to absurdní, připadá mi to dokonce absurdnější než vloni... 
Až se vrátím domů, tak bychom mohli zrušit vánoce - takový to dávání dárků a tak, spíš bychom jenom měli trávit čas společně, místo běhání po nákupech, vaření, pečení, smažení prostě jenom být spolu...
Tak už toho dneska nechám. Petra, Jane a Vamp jdou spát, mají dost ;)
Mějte se hezky - nezmrzněte mi tam - užijte si vánoce - nestresujte se nákupy - já na Štědrý den celý den pracuju... Brzy načtenou. Petra

pondělí 13. prosince 2010

Novinky z uklízení

Moc jsem se nepolepšila. Nevadí, aspoň je víc o čem psát. Tak předně - žlutá ruka už není žlutá ruka, neboť se rozhodla z minuty na minutu a skončila v kuchyni. Poté byla chudák dva týdny nemocná a nakonec si vzala antibiotika, ale bylo to s ní fakt špatný... Teď už je to o něco lepší. Já stále uklízím a uklízím a uklízím a už mi z toho pomalu hrabe... Ale každopádně už mám tak vylepšené techniky, že se ani moc nedřu. Reg si našla novou práci v kuchyni v Zábavním centru tady v Melbourne, její práci jsem opravdu milovala, protože tam děsně dobře vařili a dostávala spoustu jídla domů, bohužel to moc dlouho nevydrželo - asi jenom tři a půl dne, protože jí tam terorizovala přistěhovalá stoletá Italka Margareta... Její pravé jméno je zřejmě Margareta Mussolini, jsme se tak shodly tady u nás v bytě... Pamela ta maká asi nejvíc z nás všech, v podstatě jenom spí a chodí do práce. Má spoustu hodin, protože v Melbourne je teď jeden vánoční večírek za druhým, Ozíci prostě mají peníze na firemní večírky.. Včera jsme našly krásnou hospodu kousek od moře - něco prostě úžasnýho, ale byla taková zima, že jsme se asi po dvou hodinách sebraly a šly domů. Počasí tady je vůbec bláznivý - nevypadá to ani trochu jako léto - hodně prší, jsou strašné průtrže mračen a pak zase pere slunce a za deset minut zase prší.. no hrůza hrůzoucí.... Ale nevadí, doufám, že se to už brzy zlomí, třeba příští týden nebo tak... 
A co vy tam doma u nás? Jak probíhají přípravy na vánoce? Tady už všichni mají tak od 1.12. stromečky, ale nemají na nich žádný bonbóny.. to jsem teda byla dost zklamaná, když jsem žádný nenašla... jedni moji klienti už odjeli overseas, ale dali mi vánoční dárek - takové cosi k jídlu.. no nevím, snědly jsme to, ale žádnej zvláštní zázrak to nebyl. 
Pořád jsme se chystaly péct vánoční cukroví, ale nějak to nevyšlo, takže asi nic. Koupíme si Milku... Vánoce budeme slavit 25.12., bude bramborový salát a bassa, jako loni :-) protože všechny pracujeme 24., tak jsme se dneska dohodly na oslavě o den později. Stejně je to jedno, když nejsme s váma doma. 
Doprdele, já jsem dneska fakt homesick... musím toho psaní nechat.
Mějte se krásně. Napište mi. Myslím na vás.
Brzy načtenou. Petra

sobota 27. listopadu 2010

Nestíhám!!!

už jsem pěkně dlouho neslyšela tuhle větu - říkal jí jeden můj kolega v práci, když jsem ještě měla své období kariéry ve stavebních spořitelnách. Vždycky jsme se mu s Karkulí strašně smály, protože to říkal venku před barákem v kuřárně, když si zapaloval několikátou cigaretu za sebou. Jo, jo... a dneska vlastně ani nevím, co s ním je, přitom to bylo fajn přátelství. Lidi prostě mizí a zapomínají. Možná je to i moje vina, že se pořádně nevěnuju svým přátelům a jsem tady, hlavou dolů... a k tomu teda nestíhám.. no nestíhám akorát psát blog. Dokonce se mi podařilo i udělat jednu fotku pro vás z minulého pátku, mám k tomu připravený blog special, ale teď zase nemůžu najít foťák a Regina odešla do města nakupovat, takže se jí nemůžu zeptat. A taky nemůžu moc štrachat, protože naše nová spolubydlící spí.. pracovala dlouho do noci, ani nevím, kdy přišla, takže jí nechci rušit. Ano, je to tak. Od pondělí máme novou spolubydlící - flatmate nebo flatm8 jestli chcete :), je to Pamela a je to děsně fajn. Výhodou je, že teď mluvíme i doma anglicky, protože Pam je z Chile. Přestěhovala se k nám z Gold Coastu, protože tam nemohla najít práci. A co myslíte tady? Začala pracovat hned druhý den, co přijela. Melbourne je prostě super na práci. Fakt. 
Takže minulý víkend jsme strávily uklízením a vyklízením našeho bytu, taky jsme ještě donakoupily nějaký nábytek od sousedů Rusů, kteří se odstěhovali do Kanady a na závěr nám dali spoustu krásného nádobí a gauč zadara :-) to jsme šikovný, co? Už se nemůžeme dočkat, až to zase všechno budeme prodávat a vyděláme na tom... Život ve třech v našem bytě je v pohodě, my máme každá svou ložnici a Pam má obývák, ale stejně pořád sedíme na balkóně a kecáme a kouříme a popíjíme víno nebo vodku - no vodku jsme dopily ve čtvrtek, takže adieu, teď nastanou časy červeného vína. Ale to je tady pořád úžasné, takže nic tak strašnýho se neděje.. 
Taky jsme tenhle týden měly naposledy školu, v pondělí jsme psali závěrečný test o ochraně životního prostředí, fakt sííííla... v úterý už jsme nešly a ve středu Regina jenom vyzvedla závěrečné hodnocení a máme prázdniny, jupíííí! Nemusíme psát assesementy a nemusíme psát testy a nemusíme jezdit do Docklands! A můžeme ještě víc pracovat! Já jsem tak šťastná! 
Ne, nebojte se, nejsem ještě úplný blázen :-) ale těším se, že se třeba konečně podívám na moře, ještě jsem ho neviděla, co jsem v Melbourne, jenom z vlaku. O víkendu je většinou hnusně, jenom ten minulý byl krásný, ale to jsme zrovna musely připravovat náš byt na příjezd Pamely. Tak třeba příští víkend bude líp.. 
To je pro dnešek vše. Budu se snažit polepšit a psát častěji, přidám i tu fotku... mějte se krásně, nezmrzněte mi v Čechách a brzy zase načtenou... Petra