Merry Xmas !!!

přejeme všem Petra a Regina

Homesick - sistersick - friendsick - familysick

tak to všechno právě teď mám :( uvědomila jsem si to pořádně včera, když zazvonila na náš zvonek Australian Post a doručila mi balíček od Hani... díky moc.. bylo to krásný rozbalování... miluju dárky a ty tvoje byly fakt fér! 

Prostě to na mě jde čím dál tím víc... asi je to i tím, že moji klienti jsou na mě strašně hodní a taky mi dávají dárky - mají je pro mě připravený a krásně zabalený, ne, že by něco koupili v obchodě rovnou zabalenýho, ale balej mi to jako dárky pro členy rodiny - můžu to posoudit, protože pod spoustou vánočních stromků už mají nachystané dárečky - vůbec nechápu, jak to ty děti můžou vydržet??? Když si vzpomenu na sebe, jak jsem byla malá a ve chvíli, kdy mi Hanka řekla že Ježíšek není, to byly ty vánoce, na které nám umřel náš pradědeček, tak od té doby jsem každý rok lovila ve skříních v ložnici našich rodičů a hledala dárky.. Taky jsem pořád ujídala vánoční cukroví a bonbóny z kolekcí - to bylo obvzvlášť obtížené, protože kolekce byly zabalené a takové ty krémové figurky - úplně nejlepší - byly přelepené papírovou páskou - vždycky jsem jí trošku natrhla, než se mi podařilo ten bonbón vytáhnout... haha...

Už aby to bylo za náma! Čeká mě ještě pět úklidů do vánoc.... pět úklidů do bramborovýho salátu a ryby... dárky už jsem všechny rozbalila :-)))

Letos jsem ani neposlala vánoční pohledy, ale slibuju, že pošlu PF... jsem prostě mimo, hlavou dolů...

Kdybychom se do vánoc neviděli - neslyšeli - nepsali si, tak si to UŽIJTE, to, že jste spolu.

Příští rok načtenou.

Petra

Schizofrenie? Možná, ale spíš nuda v Melbourne...

Během pobytu v Brissy jsem vytvořila novou osobu - novou kamarádku a přítelkyni, jménem Jane. Důvod byl prostý - už mě nebavilo posté někomu říkat jak se jmenuju, Petra je pro Ozíky moc těžký, tak jsem si začala říkat Jane. Jednoduché, účinné. Časem jsem přidala i příjmení - Doe. A ejhle, test byl na světě, ani jsem nevěděla jak.. Ale moc lidí se nechytlo, prostě vzali na vědomí, že jsem Jane Doe. Došlo to asi tak dvěma lidem, jeden mě odhalil v Brissy a druhý v Melbourne. Myšlenka neidentifikovatelného  těla se mi tak zalíbila, že jsem vytvořila figuru další s nickem VampireInBlack. A o zábavu je rázem postaráno. Několik týdnů jsem prožila na australské dating site pod nickem JanaDoe, jenže Jane byla táááák strašně nudná, že jsem ji zrušila a vytvořila novou, o hodně zábavnější  kreaturu Upíra v černém... 

Díky této mé nové identitě jsem se svezla v Porsche 911, viděla jsem Melbourne z jedné z nejvyšších kancelářských budov - úžasný pohled, škoda, že jsem neměla foťák, vypila jsem spoustu kafí a pokonverzovala se spoustou mužů. Ale nic zásadního, vampír je stále naživu. Sice se někdy v těch osobnostech trošku ztrácím, ale zase se mi výrazně zlepšila psaná angličtina :-)) chatování mě prostě baví - mám lepší spelling než většina chlapíků na internetu, nemají absolutně šanci poznat, že jsem cizinka. Což mě teda docela baví... Aspoň někde je vidět posun k lepšímu! 

Celá tahle záležitost ve mě vyvolala spoustu emocí a vzpomínek, takže jsem začala všechny své zážitky pilně zapisovat a připravuji KNIHU... ano, už to nebude jenom občasný blog, ale chystám se napsat knihu ... o tom, jak je fajn někam vyrazit ven a taky o tom, že i po čtyřicítce nebo teda skoro před padesátkou - jak by řekl můj švagr - se dá zažít ještě spousta věcí. Sice mě pořád trochu mrzí, že jsem se nesebrala ve dvaceti a nejela na zkušenou do světa, kamkoliv, nejenom sem do Austrálie, ale to se nedá nic dělat, nějak jsem to prostě tenkrát podcenila a zůstala sedět doma na zadku.

Vůbec teď nějak častěji vzpomínám na spoustu věcí, nevím, jestli je to tím vánočním časem nebo tím že stárnu nebo nevím co, i když vůbec nemám vánoční pocit - vlastně už druhý rok za sebou, ale nějak to na mě teď sedlo. Myslím na vás na všechny pořád, pořád se mi stejská... 

Taky nechápu, proč někdo Australákům ještě nevysvětlil, že slavit vánoce v létě je prostě nechutný?? Vůbec jim nerozumím, jak tady neustále běhají s narvanými nákupními taškami a rolemi vánočního papíru, přitom je vedro (teda občas, když zrovna neleje - leje skoro každý den) a paří na ně slunce. Je to absurdní, připadá mi to dokonce absurdnější než vloni... 

Až se vrátím domů, tak bychom mohli zrušit vánoce - takový to dávání dárků a tak, spíš bychom jenom měli trávit čas společně, místo běhání po nákupech, vaření, pečení, smažení prostě jenom být spolu...

Tak už toho dneska nechám. Petra, Jane a Vamp jdou spát, mají dost ;)

Mějte se hezky - nezmrzněte mi tam - užijte si vánoce - nestresujte se nákupy - já na Štědrý den celý den pracuju... Brzy načtenou. Petra

Novinky z uklízení

Moc jsem se nepolepšila. Nevadí, aspoň je víc o čem psát. Tak předně - žlutá ruka už není žlutá ruka, neboť se rozhodla z minuty na minutu a skončila v kuchyni. Poté byla chudák dva týdny nemocná a nakonec si vzala antibiotika, ale bylo to s ní fakt špatný... Teď už je to o něco lepší. Já stále uklízím a uklízím a uklízím a už mi z toho pomalu hrabe... Ale každopádně už mám tak vylepšené techniky, že se ani moc nedřu. Reg si našla novou práci v kuchyni v Zábavním centru tady v Melbourne, její práci jsem opravdu milovala, protože tam děsně dobře vařili a dostávala spoustu jídla domů, bohužel to moc dlouho nevydrželo - asi jenom tři a půl dne, protože jí tam terorizovala přistěhovalá stoletá Italka Margareta... Její pravé jméno je zřejmě Margareta Mussolini, jsme se tak shodly tady u nás v bytě... Pamela ta maká asi nejvíc z nás všech, v podstatě jenom spí a chodí do práce. Má spoustu hodin, protože v Melbourne je teď jeden vánoční večírek za druhým, Ozíci prostě mají peníze na firemní večírky.. Včera jsme našly krásnou hospodu kousek od moře - něco prostě úžasnýho, ale byla taková zima, že jsme se asi po dvou hodinách sebraly a šly domů. Počasí tady je vůbec bláznivý - nevypadá to ani trochu jako léto - hodně prší, jsou strašné průtrže mračen a pak zase pere slunce a za deset minut zase prší.. no hrůza hrůzoucí.... Ale nevadí, doufám, že se to už brzy zlomí, třeba příští týden nebo tak... 

A co vy tam doma u nás? Jak probíhají přípravy na vánoce? Tady už všichni mají tak od 1.12. stromečky, ale nemají na nich žádný bonbóny.. to jsem teda byla dost zklamaná, když jsem žádný nenašla... jedni moji klienti už odjeli overseas, ale dali mi vánoční dárek - takové cosi k jídlu.. no nevím, snědly jsme to, ale žádnej zvláštní zázrak to nebyl. 

Pořád jsme se chystaly péct vánoční cukroví, ale nějak to nevyšlo, takže asi nic. Koupíme si Milku... Vánoce budeme slavit 25.12., bude bramborový salát a bassa, jako loni :-) protože všechny pracujeme 24., tak jsme se dneska dohodly na oslavě o den později. Stejně je to jedno, když nejsme s váma doma. 

Doprdele, já jsem dneska fakt homesick... musím toho psaní nechat.

Mějte se krásně. Napište mi. Myslím na vás.

Brzy načtenou. Petra

Nestíhám!!!

už jsem pěkně dlouho neslyšela tuhle větu - říkal jí jeden můj kolega v práci, když jsem ještě měla své období kariéry ve stavebních spořitelnách. Vždycky jsme se mu s Karkulí strašně smály, protože to říkal venku před barákem v kuřárně, když si zapaloval několikátou cigaretu za sebou. Jo, jo... a dneska vlastně ani nevím, co s ním je, přitom to bylo fajn přátelství. Lidi prostě mizí a zapomínají. Možná je to i moje vina, že se pořádně nevěnuju svým přátelům a jsem tady, hlavou dolů... a k tomu teda nestíhám.. no nestíhám akorát psát blog. Dokonce se mi podařilo i udělat jednu fotku pro vás z minulého pátku, mám k tomu připravený blog special, ale teď zase nemůžu najít foťák a Regina odešla do města nakupovat, takže se jí nemůžu zeptat. A taky nemůžu moc štrachat, protože naše nová spolubydlící spí.. pracovala dlouho do noci, ani nevím, kdy přišla, takže jí nechci rušit. Ano, je to tak. Od pondělí máme novou spolubydlící - flatmate nebo flatm8 jestli chcete :), je to Pamela a je to děsně fajn. Výhodou je, že teď mluvíme i doma anglicky, protože Pam je z Chile. Přestěhovala se k nám z Gold Coastu, protože tam nemohla najít práci. A co myslíte tady? Začala pracovat hned druhý den, co přijela. Melbourne je prostě super na práci. Fakt. 

Takže minulý víkend jsme strávily uklízením a vyklízením našeho bytu, taky jsme ještě donakoupily nějaký nábytek od sousedů Rusů, kteří se odstěhovali do Kanady a na závěr nám dali spoustu krásného nádobí a gauč zadara :-) to jsme šikovný, co? Už se nemůžeme dočkat, až to zase všechno budeme prodávat a vyděláme na tom... Život ve třech v našem bytě je v pohodě, my máme každá svou ložnici a Pam má obývák, ale stejně pořád sedíme na balkóně a kecáme a kouříme a popíjíme víno nebo vodku - no vodku jsme dopily ve čtvrtek, takže adieu, teď nastanou časy červeného vína. Ale to je tady pořád úžasné, takže nic tak strašnýho se neděje.. 

Taky jsme tenhle týden měly naposledy školu, v pondělí jsme psali závěrečný test o ochraně životního prostředí, fakt sííííla... v úterý už jsme nešly a ve středu Regina jenom vyzvedla závěrečné hodnocení a máme prázdniny, jupíííí! Nemusíme psát assesementy a nemusíme psát testy a nemusíme jezdit do Docklands! A můžeme ještě víc pracovat! Já jsem tak šťastná! 

Ne, nebojte se, nejsem ještě úplný blázen :-) ale těším se, že se třeba konečně podívám na moře, ještě jsem ho neviděla, co jsem v Melbourne, jenom z vlaku. O víkendu je většinou hnusně, jenom ten minulý byl krásný, ale to jsme zrovna musely připravovat náš byt na příjezd Pamely. Tak třeba příští víkend bude líp.. 

To je pro dnešek vše. Budu se snažit polepšit a psát častěji, přidám i tu fotku... mějte se krásně, nezmrzněte mi v Čechách a brzy zase načtenou... Petra

Tak co tu máme novýho...

... celkem nic moc.... Přátelé, řeknu vám, zlatej Queensland! Já sice miluju Melbourne (vzkaz pro Lenku Melbourne Melbourne Melbourne - není to tak složitý, když si to napíšeš víckrát za sebou).. je to krásný město, velkoměsto a to já mám ráda, ale lidi jsou tu jiný. Takový jako studený, fakt.. A taky, pravda, na zábavu moc času nezbývá! Už je mi to skoro trapný psát, ale prostě pořád PRACUJEME. Jako draci.. Tenhle týden dělám každej den včetně soboty, no hrůza! Minulej tejden jsem se flákala, pracovala jenom tři dny v týdnu, takže teď si to fakt dávám. Ale zase mám novýho klienta, a to vám musím říct, má nádhernej byt v centru - pět minut od mého bytu, ale on narozdíl od nás má třípatrový mezonet s výhledem na Southgate a je to prostě něco úžasnýho. Celý byt je prosklený (už se těším, až budu mýt okna :-(), a každé patro je doslova obehnáno terasami, no nádhera... Tenhle byt a pak ještě jeden dům ve West Melbourne prostě miluju - to je radost tam uklízet! Jo, já vím, že pořád píšu o uklízení, ale co vám mám psát.. My už jsme dokonce s Reginou dopadly tak, že sedíme na našem balkónu, koukáme na budovu Filharmonie a povídáme si o našich klientech - jak zase měli zapatlaný ty svý zrcadla, který mají všude ale jako že všude, jsou úplně úchylný na zrcadla, nebo o skleněných stolcích, které nejdou vyčistit a tak. Pak se tomu děsně smějeme, ale je to spíš takové zoufalé smání se... Už nemáme žádné nehty, já mám spoustu modřin, jak se pořád o něco omlacuju - což je u mě normální i doma, kde to znám, což teprve v těch deseti domech nebo bytech, který ještě tak moc neznám, ale to jsem na tom ještě pořád dobře, protože Regina má totálně žluté ruce. Asi z toho věčnýho mytí nádobí, ale je to fakt dost hrozný.. Jsem jí říkala, ať lidem říká, že neměla ruce a že si koupila nový v Číně a dala si je transplantovat, ale jí se to nezdá vtipný... No, mezi náma, ona má žlutý ruce a já zase vyrážku na celým obličeji, asi z těch čistících prostředků a z toho prachu, takže opravdu jsme úžasný kočky. Za čtrnáct dní nám pomalu končí škola a budeme mít pět týdnů prázdnin, zřejmě si přiberu ještě nějaký další úklidy :-) abych se tady jako nenudila.. Taky jsem začala psát knihu o Austrálii, mám už skoro první kapitolu hotovou, ale nevím, jestli se to teda někomu bude chtít číst - začátek je docela dobrej, o Gold Coast a Brisbane a tak, ale až přejdu na uklízení v Melbourne, tak se to spíš změní v příručku o čistících prostředkách a mopech a různých způsobech uklízení. Ale každopádně jsem profesionál, to se musí nechat. Klienti o mnou uklizené koupelně říkají, že je spectacular.. to byla teda asi moje největší pochvala minulý týden, jo a navíc jsem dostala deset časopisů v hodnotě devadesát dolarů... Docela dobrých, protože je v nich pěkná angličtina a dobře se mi to čte.. Jinak tipy dostávám stále jenom od Skotky a Slováka, tak tomu se vždycky směju... ale jsou na mě hrozně hodní a příjemní, Slovák (co nemluví vůbec slovensky protože je tady od 6 let) dokonce trvá na tom, abych si s ním po úklidu dala pivo... no nevím, co s tím budu dělat, protože je mi to trochu trapný, ale tak uvidím v pátek. Takže to jsou tak novinky tady od nás. Je úterý večer, 9. listopadu, můj bývalý šéf slaví dnes narozeniny - takže mu přeju všechno nejlepší - ale stejně tenhle blog nečte, tak je to jedno, a já jdu vypracovávat úkoly do školy. Mám před sebou dvě produktové prezentace - easy peasy, na to se i docela těším a jeden nějakej report, na ten se teda netěším... A co vy tam doma, daleko.. co děláte a jak se vám daří? Koukejte mi napsat, já se snažím psát každej týden! Takže co novýho v DB, Praze, Hředlích a Anrathu? Z Litoměřic dostávám zprávy pravidelně, každý týden...

Jo a ještě jsem zapomněla, Richarde, doufám, že ti došla moje gratulační smska... jestli ne, tak pošli adresu, já vám pošlu pravý australácký přání! 

Všichni se mějte, myslím na vás a zase brzy načtenou!

Petra

Melbourne Cup

Tak nám nastal listopad... těšila jsem se, že už bude teplo a ono teda pořád nic moc, Regina stále chodí v kozačkách a já zase ve svetru a v kabátě. Teplo bylo akorát v pátek, kdy jsme vyrazily na večírek do čtvrti South Yarra. Večírek teda nic moc, ale jídlo bylo dobré, tak jsme si to chvilku užily, pokoukaly na místní krasavce a krasavice a vydaly se do kasína, jako ostatně vždy.... Tam aspoň hraje živá muzika.. Teda řeknu vám, že Victoria je fakt slabá na živou muziku, to v Queenslandu to bylo něco jinýho... Tak se hrálo skoro každej den a skoro všude. Tady je to bída.. nebo jsme prostě ještě nenašly ty správné podniky.. Celou sobotu a neděli pršelo, takže na balkóně máme zase bazén, ve kterém nám plavou vajgly, no fakt nechutný.. Snažila jsem se to dneska uklidit, ale když zase začalo pršet, tak jsem to vzdala. 

S listopadem teda nepřišlo slibované teplo, ale zato přišel Melbourne Cup. A to je teda něco! Je to dokonce státní svátek, takže dneska bylo volno, nešlo se do školy a nepracovalo se. A Australáci nedělali nic jinýho než čuměli od rána na televizi nebo byli na závodišti a sázeli na koně jak šílený... Jsou to fakt děsný gambleři. Vždycky jsem si chtěla zahrát ruletu a Black Jacka v opravdovým kasínu a o prachy, ale když to tady vidím, tak mě přešla chuť. A to jsem se vždycky bála, že budu závislá na hře. Tak teda nebudu, aspoň v Austrálii určitě ne. Jinak tady moc novinek nemáme, pořád chodíme do práce a do školy anebo děláme doma nějaký assessementy do školy, takže nic moc zábava. 

A co je u vás novýho? Zdá se mi, že jste na nás úplně zapomněli, a to nejsme pryč ještě ani rok! Byly jsme přece dva měsíce doma... Tak napište něco.... těším se na zprávy z domova a brzy zase napsanou. Petra