Vysvětlení pro naše čtenáře a čtenářky

milí, všem se vám omlouvám - je tu špatný přístup k internetu, takže jsem dneska už nevydržela a koupila si kredit u místního poskytovatele a všechny naše příspěvky jsem tam naházela najednou a bez fotek... Je tady půl desáté večer, ale vám se ukazuje jiný čas... k psaní chybí fotky, ale Regina bohužel usnula a já je neumím přidat, takže vám je tam potom dodáme najednou.
Mějte se všichni moc hezky a pište nám! Hlavně prosím česky... P.

Beach

Naše pláž je asi 200m od hotelu, přejdete dvě ulice a jste tady. Je nádherná, široká, čistá a nekonečná…můžete jít a jít a jít a nevidíte konec. Lehnout si můžete kamkoli, protože tu nebývá moc lidí, všude jemný bílý písek, žádná lehátka ani slunečníky. Koupat se můžete jenom na označených místech mezi oranžovočervenými praporky. Vedle nich jsou ještě dva modré a ty jsou pro surfaře. Z aut Vás hlídají většinou dva záchranáři. Australané na pláži buď surfují nebo se vozí po vlnách, hrají rugby a nebo chodí a běhají po břehu, protože jeho šíře a příjemné jarní ovzduší Vás k tomu přímo vybízí. Jsou tu strážní věže rozmístěné cca po 500m - pro nás důležité orientační body. Od naší věže číslo 31, jsme první den šly napravo a došly jsme k věži č. 27 trvalo nám to hodinu. Dnes jsme si daly větší dávku a šly jsme vlevo dvě hodiny a došly jsme k 39tce. Chtěly jsme zjistit jak dlouho nám bude trvat cesta do školy. Zvláštní je, že „koupací pláž“ tedy barevné praporky, jsou každý den jinde“ zatím nevíme, jestli to má nějaký řád, nebo jestli záleží na tom, jak se naši plavčíci vyspí a kam praporky do písku zabodnou . Vlny jsou tu každý den, záleží na síle větru jak jsou vysoké, voda je zatím dost studená má jen 20 stupňů . Slunce tu svítí pořád, zatím jsem neviděla žádný mrak, pokud tedy nepočítám náš příjezd a písečnou bouři , takže teplota vzduchu se odvíjí také od síly větru, který fouká. Dnes tu například bylo 28 stupňů. Slunce tu vychází v půl šesté ráno a v půl šesté večer zapadá, takže je tu velmi brzy tma . Regina

Jste osamělí? Máte komplexy či nízké sebevědomí? Leťte do Austrálie!

tenhle titulek mi dal dost zabrat, vymýšlela jsem ho celé sobotní dopoledne – chtěla jsem stručně vyjádřit svůj dojem z Austrálie. Tak do toho! Páteční den jsme strávily na pláži – nádherné počasí, po písečné bouři ani stopa.. Pláží je tu strašně moc – oko nedohlédne konce a lidi jsou na nich rozptýlení, je to prostě úžasné.. Voda je sice studenější – začalo tady teprve jaro, ale koupání je skvělé – jsou tu ohromné vlny, je to dost nářez, o plavání to není, spíš o zápasu s vlnami…. Moře je průzračné a modré, úplně čisté.. na pláži jsou červenými a modrými vlajkami označené zóny, kde se smí plavat a kde se smí surfovat, a je to dost přísně hlídané plavčíky. Vypadá to, že Australané dodržují pravidla… díky inzertním novinám, které jsme měly sebou z hotelu jsme zjistily, že ohromná značka BWS znamená BEER – WINE – SPIRIT (neboli obchod s chlastem) a že ho máme za rohem hotelu. Tak jsme do něj vyrazily a za zvýhodněnou cenu koupily tři lahve originál australského vína, které je mimochodem VYNIKAJÍCÍ… hned napoprvé se nám zadařilo vybrat značku, které se tady budeme asi dost často věnovat… V Austrálii se chlast nedá koupit jinde než v BWS, pak ještě v hospodách a barech, ale tam je to dost drahé – pro srovnání – sklenice lambrusca stojí 6,5 dolaru a lahev vína 7… O pivu teda ani nemluvím, čeští pivaři by se podivili, co mají doma za skvostné ceny… No nic, chci se dostat k titulku – vypily jsme po lahvi vína a rozhodly se, že vyrazíme konverzovat do města. Protože to tady ještě neznáme, vydaly jsme se do centra zábavy pro turisty a vybraly si bar, do kterého chodili lidi asi tak v našem věku. Výběr se ukázal správný – seznámily jsme se s mnoha Australany – což byl náš cíl – nutnost konverzovat v místním jazyce – a zjistily, že jsou fakt úžasní! Jsou milí, krásní, zdvořilí a přátelští, pěkně se chovají, jsou v pohodě, mají smysl pro humor, usmívají se, nic neřeší a nic není problém..to jsem v Čechách nezažila – příjemné seznamování a příjemná konverzace – nikdo se za nikým neotáčí (a že tu teda jsou zjevy) a nic tu není komentováno – vzhled, oblečení atd. Poznaly jsme lidi přímo z Gold Coast, ze Sydney a z Melbourne. Konverzační témata byla různá, bezpečně zabírá fotbal – všichni znají Pavla Nedvěda a já zase znám australské sportovce, takže dobrýýýý – goood… Není to sice absolutní gooood protože oni nám rozumějí – ale my jim většinou ne….. dost často jsem nerozuměla ani jméno – například Joe – jak primitivní – jsem rozluštila asi na popáté – vyslovoval to jako Fbzdžau nebo tak nějak… naštěstí to nevadilo… je to tu zábavné…. Domů jsme se dostaly pěšky – jak jinak – v pět hodin ráno místního času… víno a několik panáků nás dost zdrtily – ale za to určitě může časový posun. Závěr? Mluvím anglicky – nebo se o to alespoň snažím – pokouším se rozumět – to je teda o dost horší – ale pevně věřím – PŮJDE TO! Jsme tady teprve čtvrtý den… S dalšími dojmy se zase brzy přihlásím – načtenou… P.

Smart Buy

Dnes jsme se vypravily na průzkum okolí, a protože je tu autobusová doprava dost nepřehledná, chtěly jsme si vyzkoušet cestu do školy. Byla jsem zase chytrá a přesvědčila jsem Péťu, že když si to nejdřív všechno projdeme pěšky, tak už nemůžeme zabloudit, protože všechna místa kudy jsme šly nám budou povědomá. Školu jsme po dvou hodinách chůze našly, byla to pěkná procházka a poznaly jsme další čtvrti Gold Coastu – Surfers Paradise a částečně Main Beach a South Port, kde je naše škola. Na zpáteční cestě jsme narazily na supermarket a protože jsme měly na seznamu pár věcí co bychom měly koupit daly jsme se do toho. Chyba byla, že jsme byly už značně vyhládlé a nakoupily jsme “chytře“ zásoby asi pro osmičlennou rodinu. Nákup jsme narvaly do čtyř obrovských tašek a sedly do autobusu. Po půl hodině jízdy jsme lehce znejistěly, protože nám žádná budova ani ulice nebyla povědomá. Naštěstí Petra zavelela jdeme a vypadly jsme i s našim obrovským nákupem na čtyřproudovku neidentifikovatelné polohy. Na můj dotaz jak daleko je to na Broad Beach, nám domorodci odpověděli, že five minutes. Nevím, jestli je to tím, že je tu o osm hodin víc a tím pádem je tu i minuta delší , ale ani po hodině chůze jsme se nedovláčely na nějaké povědomé stanoviště, měly jsme chuť náš „chytrý nákup“ rozházet po čtyřproudovce a lehnout pod kola projíždějících aut. Nakonec jsme nasedly do autobusu, který řídila australanka a ta když nás viděla, ani nechtěla, abychom platily jízdné a ještě nám ukázala, kde máme vystoupit.  Od té doby se mnou Petra nechce jít nakupovat  a když někde vidí Smart Buy má kopřivku . Příště budeme chytřejší . Regina

Časový posun

Vůbec mě nenapadlo, že bych mohla mít nějaké potíže s časovým posunem, chvástala jsem se před Péťou, že spím všude a za všech okolností….ale chyba jako už po několikáté, když tu něco vyslovím nahlas.  Nemůžeme se pořádně srovnat, odpoledne mi padá hlava únavou, v jednu hodinu v noci se nutím usnout, ve čtyři se scházíme na balkóně a kouříme a chechtáme se, jestli už zůstaneme vzhůru . Ještě jsem tu nespala celou noc v kuse. Když počítám, kolik jsme toho za poslední týden naspaly, tak je to vážně hrůza, dvě noci v ledadle po čtyřech hodinách, zlámané na sedačkách, potom téměř probděná noc na balkoně asi po dvou hodinách spánku, další noc strávená v baru a od té doby pravidelně třikrát čtyřikrát za noc vzhůru, ale to není jako doma, když se v noci vzbudíte, otočíte se na druhý bok a spíte dál. To je probuzení a konec , cítíte se vyspalí . Ale snad se to zlomí a konečně se přizpůsobíme místnímu času . Předpokládám, že nám k pravidelnějšímu režimu pomůže náš zítřejší nástup do školy. Regina

Desert Storm – první den na GC

náš první den začal dobře – po ubytování hned očistná koupel a mytí vlasů – zcela nezbytné po době strávené na cestě.. Rozhodly jsme se neotálet a vydaly se na průzkum okolí. Sice jsme byly strašně unavené a ospalé, ale nechtěly jsme to vzdát, takže asi v půl dvanácté jsme vyzbrojeny mini mapou vyrazily do ulic. Poněkud nás překvapilo že Kathy (majitelka našeho hotelu) stojí před hotelem a fotí si oblohu, když je tak divně zataženo, ale šly jsme… a najednou byl opravdu dost silný vítr – ne jako v DB, ale o dost silnější a taky začalo být dost oranžovo – vůbec jsme nevěděly, co se děje… oranžovo a písečno.. písek jsme měly úplně všude – ale takový jemný, spíš písečný prach, nicméně to bylo pěkně nepříjemné. Jenomže my jsme prostě ženy do nepohody, taky jsme byly nevyspalé a trochu připitomělé a vesele jsme se procházely v písečné bouři a děsně se divily, proč nikdo není venku! Když se nám vítr zdál opravdu silný, vybraly jsme hospodu u Itala a daly si první oběd na Gold Coastu. Zdá se nám to tady malé a všude blízko, takže pohrdáme místní autobusovou dopravou a chodíme pěšky. Teprve po návratu do hotelu jsme zjistily, co se děje – Kathy nám to povyprávěla… že se jedná o zcela neobvyklé počasí, způsobené dlouhotrvajícím suchem a silným větrem, který přišel ze Sydney. Večer ve zprávách jsme to viděly – co se dělo v Sydney a vlastně taky tady u nás.. Zážitky prostě musí být silné… Hlavně, že to není standardní počasí, budeme se těšit na lepší a zase podáme zprávy - brzo načtenou! P.

Ubytování

Naším dočasným útočištěm v Gold Coast se stal hotel Jamese a Cathy OĆonnorových , Surf Parade 210-218, Broadbeach 4218, budeme tu 14 dní, do té doby si chceme sehnat nějaké nové bydlení-levnější . Jedninou chybou, kterou zatím na našem bytečku vidím, je , že nemáme internet. Jinak vstoupíte z hotelové chodby přímo do velké místnosti, kde je kuchyňská linka se sporákem, lednicí, mrazákem, mikrovlnou troubou, rychlovarnou konvicí a drobným vybavením, oddělená barovým pultem od obývací části (sedačka, křeslo, televize), za tím jsou šoupací balkonové dveře a celkem prostorný balkon se stolečkem a čtyřmi židlemi. Z obýváku se jde do ložnice a vedle dveří je okenice, kde je otočný stojan na televizi, takže ji můžete sledovat z obou místností. V ložnici vyjma dvou postelí, nočního stolku a menší zabudované skříně se žehlícím prknem a žehličkou, není žádný další nábytek, odtud pokračujete do koupelny se záchodem, velkou rohovou vanou, pračkou se sušičkou, zrcadlem a umyvadlem. Co je na bytečku nejhezčí je výhled, celá východní a jižní strana je prosklená, takže je tu dostatek světla, průzory mezi pěti hotely vidíte na oceán a bohužel východ slunce Vám zaclání jeden z nich, ale i tak Vám to připadá jako malý zázrak. Čekáte až se vyloupne ta žhavá žlutá koule a do toho slyšíte jenom řev různých druhů papoušků, kteří Vás sledují, co že to tu děláte tak brzy ráno :-), no ptáčátka nebojte se , brzy se srovnám s časovým posunem a už mě tu v tuto noční – ranní hodinu neuvidíte :-), ale pro dnešek se s Vámi rozdělím o náš chleba a můžeme společně posnídat….:-). U fotek bytu omluvte sníženou kvalitu, ale dnes to opravdu nejde, přijely jsme včera a ještě jsme nestihly ani všechno vybalit, jsme přiblblé ze dvou nocí strávených v letadle a osmihodinového čekání v Soulu,vysílené z celodenního brouzdání v oranžové bouři a tak jsme z bytečku během jednoho dne udělaly skladiště…ale snad to za těch 14 dní co tu budeme zvládneme uklidit :-) Regina