Glad Påsk

or Happy Easter or Veselé Velikonoce... Ptáte se proč? Protože jsem se začala učit švédsky!!! How so? Protože jsem se zblbla do filmů The Girl Who Played With Fire and The Girl With The Dragon Tattoo... Měli je totiž oba tady v knihovně, nejdřív jsem si půjčila první díl a až doma jsem zjistila, že je to švédsky s anglickými titulky, ale hrozně jsem to chtěla vidět... Zmanipulovala jsem i Pamelu, aby se dívala se mnou a pak už jsem jenom čekala, kdy bude druhý díl.. V knihovně je to jako Hot Pick, což znamená, že to druhý den musíte vrátit a nedá se to prodloužit.. Fakt se mi oba díly líbily, dvojka víc než jednička, takže už se nemůžu dočkat trojky. Po obou dílech už se mi zdálo, že začínám rozumět švédsky... haha... 

Tak to bylo k objasnění dnešního titulku, a teď co u nás nového: máme opravdu krásný podzim, skoro pořád svítí sluníčko a je teplo přes den, je lepší počasí než na jaře nebo v létě (to teda trvalo jenom asi dva dny..). Velikonoce se tady slaví už od pátku, volno je i v pondělí a v úterý, protože plynule navazuje Anzac day - viz loňský blog. My jsme tedy obě pracovaly, ale Pamela má dneska volno, protože hospoda je zavřená, jako ostatně všechny hospody a prodejny s chlastem, protože na velikonoce se tady prostě chlast neprodává nikde. Město je vyprázdněné a tiché, ale naši drazí Hárykrišnofci vyjí pod okny jako každý pátek, asi prostě Good Friday neslaví... 

Ani jsem netušila, že Australáci mají jako hlavní velikonoční den neděli - narozdíl od nás, dozvěděla jsem se to včera od Cynthie, když jsem jí dávala velikonoční vajíčka pro holčičky a říkám jí, dej jim to v pondělí a ona ne, dám jim to v neděli a já ne, dej jim to v pondělí, proč bys jim to dávala v neděli... takže jsme se asi deset minut dohadovaly, kdy se teda dávají ty vajíčka a ona mi sdělila, že my jsme teda divní, když neslavíme pátek a vajíčka dáváme v pondělí, a to jsem jí ani neřekla, že nás ještě chlapi u toho mlátěj, protože jsem nevěděla, jak se anglicky řekne pomlázka. 

Taky jsem dneska dostala velikonoční vajíčko - krásný, obrovský a hlavně dobrý - zrovna ho tady pojídám, když píšu blog... bohužel jsem taky dostala chřipku od Reginy, potažmo od Pamely, jsem poslední v bytě, koho skolila a je mi pěkně blbě, ale mám teď tři dny na to se dát dohromady, protože příští týden to bude nářez! V pátek je totiž královská svatba a jeden z mých klientů pořádá u této příležitosti párty pro asi 30 až 40 lidí. Takže k němu jdu ve čtvrtek uklidit jeho nádherný mezonetový apartmán a pak tam jdu v pátek pomáhat s jídlem a vínem a tak, ale hlavně jsem taky na tu párty pozvaná - prý abych si tady udělala nějaký přátele.. no není báječnej? Takže se fakt těším... Budu asi muset nastudovat nějaký fakta o královský rodině, abych nevypadala jako debil, ale stejně to bude zábava! Ozíci jsou prostě praštění... Naštěstí mám sebou párty dress, takže aspoň nemusím kupovat šaty!

Jinak mě už nic moc závratného nenapadá, těším se dneska do postele jako na smilování a doufám, že se už nebudu v noci dusit jako včera, jo já vím, nebudu už dojímat a končím..

Mějte se krásně, oslavte velikonoce - doufám, že vám vyjde počasí, jezděte hlavně opatrně a těším se brzo zase načtenou! 

FULL DARK, NO STARS

.. no tak teda koukám, že jsem pěkně líná a dlouho jsem vám nic nenapsala! A to jsem si slíbila, že minimálně dva záznamy měsíčně dám dohromady! Nesplnila jsem to, tak se nějak potrestám a dám vám příště vědět jak... Takže co u nás nového - začal nám tady v Melbourne podzim. Kupodivu, zatím bylo dva týdny opravdu krásné počasí, nepršelo a bylo tak kolem 25 stupňů, sice tedy samozřejmě ne o víkendu, to je vždycky hnusně, když jsme doma, ale přes týden je krásně. Zítra má ovšem přijít kruté ochlazení o deset stupňů, tak asi budu muset vyrazit a koupit si něco hodně teplého na sebe..

Jak jsme tedy strávily březen - předně děkuju všem za narozeninová přání, opravdu mě potěšilo, kolik si vás na mě vzpomnělo, protože občas mám pocit, že jsem v Česku snad přestala existovat... nevím, jak to tedy bude vypadat, až se vrátím domů a někomu z vás zavolám : Kdo? Petra? Jaká? Neznám... fuj, to jsou hnusný přestavy, který se mi občas zdají a ráno se z toho budím úplně rozhozená, tak to doufám nenastane! Narozeniny jsme oslavily českým jídlem, řízky, bramoborová kaše, okurkový salát a haloumi.. vařila jsem já, ale holky to obě přežily, tak to snad nebyla taková hrůza. K pití klasika, šampus Eaglehawk, naše oblíbená místní značka. Taky jsme v březnu absolvovaly koncert Čechomoru tady u nás v Melbourne, v National Theatre St Kilda, tak to teda bylo moc fajn, koncert úžasnej, docela dobrá účast českého publika a krásná atmosféra, užily jsme si to, abyste mi věřili, přikládám fotečku 

no není to nic moc, fotila jsem to mobilem, a zcela určitě z toho poznáte, že je to v Austrálii :-)

Tak to byla březnová kultura po česku. V březnu taky Regina expandovala do místní židovské komunity, takže od té doby jsme v pátek začaly slavit šabat neboli šábes a to vám teda řeknu, to je něco! Minulé pondělí jsme absolvovaly další českou akci v česko-slovenské hospodě Koliba, jmenovalo se to Noc bláznů, Budvar byl za bůra a panák slivovice taky, ale bohužel bylo jednotné jídlo a to segedínský guláš - tak trochu jsem s tím počítala, takže jsem se naštěstí najedla, ale stejně, byla jsem natěšená na smažák a zase nic... Daly jsme pár piv, poslechly si slovenského haromikáře, který neuměl jedinou českou píseň, ale jinak hrál moc hezky a na závěr jsme si zazpívaly Kaťušu - to teda byl fakt nářez, v Austrálii, v cz-sk hospodě asi čtrnáctiletý kluk hrál na harmoniku Kaťušu a většina osazenstva znala slova a zpívala a vyrazily jsme tramvají domů. 

Bohužel nám zase začala škola a máme nového šíleně aktivního učitele s poetickým příjmením Dřevo, zase se potvrdilo nomen omen, ach jo... Myslela jsem, že ve škole umřu, když nám vysvětloval, jak se ve wordu vytváří dokument... ale nějak to s ním budeme muset přežít, než nám třeba vrátí zpátky Chrise... 

A teď konečně k tomu názvu dnešního blogu - to je takové moje malé vítězství, je to moje první kniha od Stephena Kinga, kterou jsem přečetla v originále a to asi za tři dny, respektive večery.. vůbec nechápu, proč jsem tak otálela s tím, ho začíst číst v angličtině - teda vím, měla jsem strach, že nebudu rozumět.. no naopak.. jeho psaní je moc krásné, už jsem si v knihovně rezervovala další dva kousky! Přátelé, doporučuji tuto knihu přečíst, je jedno v jakým jazyce, je to fakt nářez! Tak to je pro dnešek všechno, jdu sledovat dokument o pavoucích, bylo to tak hnusný, že jsem utekla ke psaní, ale už není co psát, a taky vás nechci unavit po tak dlouhé době moc dlouhým čtením.. 

Zdravím vás všechny doma, mějte se skvěle, dejte o sobě vědět a brzy zase načtenou!

Petra

PS : Opatrujte se.